Kategórie
Najnovšie diskusie
Kde sa diskutuje
Kam som prispel
Sledované diskusie
Sieň slávy
Fórum > Život po svadbe

Život po svadbe. Zmenil sa ten váš?

caute kocky.. som cerstvo vydata a zaujima ma ako ste si zvykli jeden na druheho ked ste zacali spolu byvat a akym problemom ste celili..ci ste si nesli na nervy alebo bolo vsetko ok..ako to zmenilo vas zabehany zivot pred tym..lebo vela ludi hovori ze manzelstvo vela zmeni..tak chcem poznat nazory inych ludi ktori su v manzelstve dlhsie aby sa clovek vedel aj vyvarovat roznym chybam a tak... lebo aj napriek tomu ze sa ludia lubia predsta sa spojili dva odlisne svety, kazdy ma ine zvyky a tak... ze ako ste si zvykli a cim ste presli. dakujem.
Odpovedať
1
2 3
Profilova fotka
Ahoj, no když píšeš, tak už se nějaké problémy vyskytly? =-) Já se sice vdávám až za 2 týdny... ale s přítelem spolu žijeme tři roky v jedné domácnosti. No a zezačátku to byly boje. Bydleli jsme v garsonce, takže jsme se nemohli jeden před druhým schovat. Já ráno brzy vstávala a přítel večer hodně dlouho ponocoval u počítače. Který byl hned vedle postele - v garsonce to ani jinak nejde. Ani jeden jsme nebyli zvyklí starat se o domácnost... měli jsme podobné maminky, které za nás všechno udělaly. Ani dneska to ještě není dokonalý, ale obrousilo se to... :-) Akorát teď bydlíme ve větším bytě. Prostě to chce čas a když jsou problémy, tak si o nich povídat a řešit. Nezametat pod koberec (myslím problémy :-)
Odpovedať
no nemame nejako problemy... len hluposti..co sa tyka ukladania veci, hrncekov, umyvania riadu a take hluposti... zatial... ;-) len som chcela vediet ako ste to ine zvladli..
Odpovedať
Profilova fotka
Ahoj Kikusa: Ja sa idem vydavat v auguste ale s priatelom zijeme v jednej domacnocti uz 5 rokov. Z mojej skusenosti ti poviem ze zaciatky su tazke ja som si aj poplakala kedze drahy nebol zvyknuti starat sa o nic kedze jeho mamina sa starala o vsetko.... obcas mi dochadzali nervi ale postupne sa to niako utriaslo terz je moj najvecsi pomocnik kedze mam narocnu pracu zo vsetkym mi pomaha niekedy si myslim ze robi toho az privela aby ma odbremenil. Napriklad uz vyse dvoch rokov nezehlim on sa vtom nasiel to je jeho relax :-D :-D Ale este stale ma dokaze rozculit zo svojimi spinavimi ponozkami nikdy ich neda do kosa na spinave pradlo ale to musi byt niaka chlapska slabost :-D :-D
Odpovedať
kikusa: a to ste spolu predtym nebyvali? zakazdym obdivujem odvahu vziat sa a neotukat sa spolubyvanim. my sme spolu uz dooost dlho, brali sme sa na 10te vyrocie a vtedy sme spolu byvali 5 rokov... toto leto to bude zase o rok viac ;-) ale co si spominam na zaciatky, tak ma vedela vytoct veta "moja mama to robi tak" isla som vyskocit z koze :-S po takej dlhej dobe sa mu to sem-tam podari este povedat, ale to je tak max 1x rocne a vtedy sa natom obaja len zabavame :-D svadbou sa u nas nic nezmenilo, akurat ze sa nazvyvame manzel/mazelka :-D pri byvani v spolocnej domacnosti si treba v prvom rade zvyknut jeden na druheho a postupom casu si vybudovat vlastny rezim domacnosti... napr. dnes uz nevarim vobec ako moja mama ale mam svoje vlastne postupy a svokre dame sem-tam urobit plnene papriky... :-D a su aj jedla, kt. robi vyslovene len svokra, lebo ja ich nelubim, tak nato si musi ist muzo pochutnat ku mame ;-)
Odpovedať
lu: ty brdo ze chlap zehliii!!!! uprimne zavidiiiim... ;-) a tie ponozky... musim len suhlasit :-D moj je este sparatkovec... vsade su sparatka... vo vackoch na rifliach, na stole v kuchyni, v obyvke, na nocnom stoliku...
Odpovedať
Profilova fotka
Tak my spolu bydlime uz skoro od zacatku vztahu, ackoliv svatbu zatim jen planujeme. Mozna jsem vyjimka, ale u nas nejak zacatky ani pokracovani spolecneho ziti tezke nebylo :-) Je fakt ze pritel odesel z domova velice brzy, v 19 letech a je dost samostatny. Ja odesla z domova az kdyz jsme se stehovali k sobe. Je jasny, ze clovek ztrati kus soukromi, nekomu to muze delat problem. Stejne tak kdyz ma ten druhy jine zvyky a zabehnute ritualy, nez ty. Ale vsechno je to hlavne o toleranci a komunikaci-coz je neco, co by ve vztahu ktery vyusti ve svatbu rozhodne melo byt. Hodne si pomahame, ale nektere veci mame taky tak nejak rozdelene. Treba vytirani je moje parketa, luxovani mame spolecne, prani je zasadne na me, uklid koupelny taktez.Uklid kuchyne pul na pul a vareni z 90% na priteli :-D Takze dohromady nam to docela jde :-) No a kdyz jeden potrebuje byt sam, tak to druhemu rekne a nejak se zaridime, abychom si taky uzili chvilku pro sebe. Ale musim rict, ze bych asi byla srab, vdavat se a nevyzkouset predtim spolecne bydleni. Souziti totiz ukaze uplne nejvic
Odpovedať
ahoj kikusa. no tak my svadbu mame v dohlade asi tak za 2-3roky, mozno skor, ale byvame spolu uz teraz. neviem si predstavit ze by sme spolocne byvali az od svadby, som ten typ cloveka co si tazko zvyka na akesi "narusenie sukromia", aj mi to niekedy vadilo (hlavne ked sme sa sem tam vadili) a mala som chut priatela poslat kade lahsie a jednoducho to neslo, lebo aj on je doma tam kde ja :-N ale chcelo to cas a zvykli sme si na seba, na spolocne zaspavanie a spolocne vstavanie a priatel mi hovoril ako nemohol spavat ked ja som odisla do prace na nocnu a bol sam. musis sa k tomu postavit pozitivne, ze to, ked ste zrazu dvaja nie je nejake obmedzenie ale praveze sa teste ze ste spolu, neviem to proste opisat, no ja by som uz sama byt nechcela :-) jasne ze clovek zazije aj "ponorku" ale je to nic oproti tomu ake je skvele mat pri sebe toho druheho co najviac to ide. teda podla mna 8-)
Odpovedať
Profilova fotka
kikusa: souhlasím s holkama, že nejdůležitější je tolerance a dobrá komunikace a taky dobrá vůle. My jsme spolu začali bydlet až po svatbě, po skoro 5 letech chození a sžíváme se pomalu dodnes. Zpočátku to trochu drhlo, taky jsem udělala pár ubrečených scén (manžel nebyl na práci v domácnosti zvyklý), ale víc pomohlo si o všem narovinu pokecat. Momentálně je domácnost z velké části na mně, protože nepracuju. Ale moc to nehrotím. Manžel pomáhá aspoň tak, že dává špinavé prádlo na místo určení, umývá nádobí, zajde se smetím, nakoupí a vaříme spolu, nebo i sám. Takže se pomalu sžíváme a obrušujem hrany. Stejně až přijde miminko, budem muset začít skoro od začátku (zůstane jen ta důležitá schopnost domluvit se a vyjít si vstříc). Jinak manželský život se nám vyladil pěkně, každý máme svůj čas na sebe i společný, když potřebujem necháme toho druhého osamotě. Všechno jde, když se chce. ;-)
Odpovedať
Profilova fotka
Jo ještě jsem chtěla říct, že mně manžel nikdy s maminkou nesrovnával. Já jsem jeho žena, spolu jsme jedno, takže se opíráme jeden o druhého a stojíme za sebou. Že mamka dělala něco jinak nebo líp - to neexistuje. Bych ho hnala :-D
Odpovedať
Profilova fotka
kikusa: mytí nádobí jsme "vyřešili" tím, že jsme se přestěhovali do většího bytu a tam pořídili myčku na nádobí :-D - neboli ani za několik let společného soužití nevyřešili... - a že jsme se snažili :-D ... teda vyřešili myčkou... do které nádobí dávám i vyndávám já (no snažila jsem se přítele přimět, aby aspoň to nádobí vyndaval... ale pro něj je kuchyně ženská práce a nechce a nechce... tak ho nebudu nutit, to bych se zbláznila)... Žehlení - protože jsme se nedohodli (žehličku máme) tak jsme se domluvili, že každý si vyžehlí sám... - výsledek: já nežehlím vůbec a on taky ne. Na začátku zkusil asi 2 trička a od té doby chodí v nevyžehlených... žijeme oba a ani nevypadáme jako socky (doufám) :-D Je to o maličkostech, o domluvě, o toleranci a občas i ústupcích. A taky o tom, že nemusí být pořád sterilně uklizeno...
Odpovedať
Profilova fotka
andělka: to by si mohl jednou zkusit - ohánět se maminkou!!! já bych ho hnala taky - k mamince :-D
Odpovedať
hmm baby co sa tyka tej mamy tak priatel by urobil asi hocico len aby som ho neposlala za matkou. lebo ona by bola neskutocny trest asi pre kazdeho ]-(
Odpovedať
Článok sa načítava...
Profilova fotka
marti: On naštěstí chápe význam manželství i v tomto bodě (opustí matku a otce a připojí se ke své ženě, takže už nebudou dva, ale jedno..), takže zatím musím zaklepat...sžívání jde docela dobře, chápu to jako přirozenou součást našeho vztahu i života. Jo, žehlení...to nejede ani mně. Takže žehlím jen to, co se fakt musí. A toho je dneska minimum. Pere pračka, věšení mi nevadí. Nádobí umýváme jak kdy jak kdo, utírám a schovávám já. Jo a máme takovou dělbu práce v kuchyni...něco za něco...já škrábu brambory, on smaží (to nesnáším) :-D Všechno je o domluvě. :-)
Odpovedať
Profilova fotka
my spolu zacali bydlet po 14 dnech,takze to zzivani bylo nekdy docela husty, ale zase jsme si ty zamilovany zacatky uzili se vsim vsudy, a myslim, ze jsme se i dobre poznali a vlastne az do tedka je vsechno v pohode.
Odpovedať
Profilova fotka
rora: :-D Tak to já ho tam někdy posílám dobrovolně, ale spíš za nimi jezdíme spolu. Ona výborně vaří :-) My spolu trochu bojujem ohledně toho, že můj muž je štír, takže paličk, co nemá rád, když mu někdo říká co má dělat a už vůbec ne několikrát po sobě. Ale už jsme si našli svoji cestu, kdy já vím, kdy a jak mám říct a on zas chápe mě, proč mi to vadí a většinou uzná, že mám pravdu a snaží se. Já taky nejsem dokonalá a v něčem musí mít trpělivost zas on se mnou. :-N
Odpovedať
Po roku chodenia sme odisli do zahranicia do Irska a tu byvame uz styri roky spolu.. Ked sa tak spatne pozriem, bola to dost odvaha vstupit do neznameho, hladat si pracu a pritom si zvykat na spolocne spoluzitie.. Ale bola to fantasticka skuska, ktora nam len potvrdila, ze patrime k sebe. Neviem, tak pomaly sme si zacinali na seba zvykat, moj nastavajuci mi hlavne pomohol v zariadovani nasej novej domacnosti, az som nechapala, ako to ma vsetko odpozorovane z domu :D Ja som nekupovala ani hrnce ani pribor, vsetko on.. vzdy nieco domov privliekol :-) A ako hovori sharin, tiez som sa napocuvala, ja konkretne pri vareni, ze "moja mama to robi tak"...A teraz si zoberte, ste v Irsku, potraviny kompletne ine a varte svojmu milacikovi a este aby to chutilo ako od maminky :D No ale co vsetko vynaliezava zena pre lasku neurobi ;-) dodnes na to spominame, smejeme sa na tom ako som sa trapila s pirohami z hladkej muky, lebo inu som tu nenasla..teda nasla, self-rising a z tych mi napuchli ako pampuchy zase :-D Najvacsie zadostucinenie teraz citim, ked ma pred maminou chvali, ze varim ako ona.. Tie ponozky su klasika, poznam to z domu, oco, brasko a teraz aj moj nastavajuci. A este jeho specialita je prevesit vsetko na stolicku, az pokial tam nie je obrovska kopa. Rozpravala som sa s kamaratkou, ktora je vydata uz 10 rokov. Mame rovnaky postup na svoje polovicky. Raz do mesiaca preventivne povedat, co sa mi nepaci, co nerobi, ako to kladie na stolicku ;-) ... ked vidi, ze to myslim smrtelne vazne, zacne sekat dobrotu, sam od seba vydrhne kupelnu, vyhodi kos, vysava...popritom sa tvari tak smutnucko, ze ja zmaknem a zacnem mu hovorit, ze az tak som to nemyslela :-D potom sa mu to zase mesiac kopi a ked je toho privela, preventivne zase dostane "hubovu" :D Suhlasim s vami, dievcata. Keby sme spolu nebyvali, asi by som nemala odvahu sa vydat. Teraz, mesiac pred svadbou sa len smejeme, ved coho sa bat, ved si len beriem teba..na styl Troch orieskov pre Popelku, kde princ vravi svojmu otcovi kralovi, ze "no jo, ale ty sis bral mou maminku" ;-)
Odpovedať
myslim ze je to hlavne o toleranci, ja sem po sestehovani nemela problem nikdy ani v nejmensi jako ze by me neco vylozene vadilo fakt ne asi su divna :-D proste pohodicka akorat se nesmi vsechno hrotit do extremu..kdyz nekde necha napr.lezet triko no tak at tam lezi sak si ho pak uklidi nebo ho teda uklidim kdyz me vylozene zavazi, kdyz poprosim o pomoc tak pomuze se vsim apod....jo a hlavne mluvit pokud neco nekoho stve protoze ten druhej to nemusi vubec vedet ze ti to vadi ;-)
Odpovedať
dakujem za odpovede ste zlate.. je pravda ze clovek sa musi zladit.. my sem nejako neriesili spolocne zitie a to sme chodili spolu 3,5 roka kym sme sa vzali... mozo to bolo tym ze drahy chodi na tyzdnovky..tak sme boli spolu cez vikend... a nevidela som v tom nejaky zmysel zeby sme platili podnajom ked chodi len na vikend... ale zvykla som si ... no ale teraz sme zobrali hypoteku..a mame nas bytik konecne a je to super pocit..je utulny a som tam stastna... a manzel mi pomaha nemozem sa na neho stazovat..mame radi poriadok obaja...len mna niekedy stve ked ma kritizuje viac ako ja jeho a to pre hluposti... tak sa nastvem.... ;-) preto zhanamn infosky..o tom ako su na tom ini..ako si na seba zvykli... a tak ono zivot ej velke dobrodruzstvo...a fakt nelutujem ze sme nezili spolu predtym. ze az po svadbe.. mam pocit ze som ho poznala dost dobre, nema co predomnou skryvat... a povahovo ako ste si zvykli na seba.?nezacalo vam nieco vadit ako ste boli spolu?
Odpovedať
Profilova fotka
ale tak jasne, ze jsou a budou veci, ktery mi vadi, ale zvyknes si....
Odpovedať
andelka nas vztah bol utuzeny aj tym ze sme praveze s priatelovou matkou "bojovali" lebo ona je neskutocna neprajna harpya tak si vazime toho ze sme spolu a ze mame svoj klud mimo jeho rodiny a zavidim tym ktory maju v rodine pekne vztahy ale tak dufam ze si casom zalozime vlastnu rodinku 8-) sandaalka to s tymi ponozkami porozhadzovanymi maju vsetci muzi asi v genoch :-D neviem co je to za zvyk. ale tiez ma brali vsetci certi ked som musela smradlave ponozky a vpodstate vsetko spinave po priatelovi zbierat a odniest kam to patri. ale raz som chytila take nervy a tie fusakle po nom zacala hadzat tak pochopil ze asi by trebalo s tym nieco spravit. a teraz uz si ich velakrat zanesie sam ;-) aj ked to velakrat vyzera ako talianske manzelstvo, ale tak inym sposobom to nepochopi :-)
Odpovedať
nikdo neni dokonalej a kazdej ma muchy...dycky si rekni kdyz te nejaka malichernost nastve ze ty taky nejses dokonala a ze mu urcite taky nektery veci vadi ;-) presne jak pise kristi vzdycky sou veci ktery vadi ale je na nas abysme posoudili jestli sme ochotny je tolerovat :-)
Odpovedať
holky ja sem asi chlap protoze obleceni nechavam taky po zemi :-D :-D
Odpovedať
no fakt nikto nie je dokonaly.. kocky ja koncim na dnes..kludne piste ja si vas precitam...len v byte nemam teraz internet tak len od susedky alebo maminy..ale budem rada ked mi napisete nazory...papa :-)
Odpovedať
Profilova fotka
kikusa: No tak můj muž taky neskáče nadšením, když ho kritizuju (tedy dám najevo svou nelibost s nějakým jeho počínáním :-N ), to asi nikdo, důležité je, jak to člověk podá. A taky nekritizovat úplné prkotiny (pokud ti vyloženě hodně nevadí), nikdo není dokonalý, tak proč to hrotit. No a povahově - to už jsme si na svoje mouchy zvykli během chození, ne? Když si chci někoho vzít (nebo o tom uvažuju), tak přece musím vědět, jestli spolu vyjdeme, musím znát jeho povahu. rora: Tak to chápu. Já jsem zas jeho podporu ocenila ve sporech s otcem. Poznala jsem, že mě vždycky podpoří a "ubrání". ale jinak máme s rodiči moc pěkné vztahy, za to jsem vděčná. Ale na vlastní minirodinku už se taky těším. :-)
Odpovedať
:-D to si nemyslite, ze to ide do maximalnych extremov, ze sa skoro nepozabijame...az take dramaticke to nie je.. ale on dobre vie, ze ked sa mu nakopi, tak sa budem zlostit, ale to uz je nas taky ritual :-) a aj tak to neda na poriadok. kupili sme kos na spinave pradlo a kedze byvame na styl garsonky, ma ho pomerne blizko..hodi ponozky, letia skoro do kosa, odrazia sa od kosa, spadnu na zem.. ja blyskam ocami, mojho draheho to zabava.. ale to su len take prkotinky...presne, rora, to maju asi v genoch :-) a ty, kata267, mas asi par genov naviac :-)
Odpovedať
Profilova fotka
Kikusa: povahovo? Mi sme si sadli az na par malickosti ale to sa vzdy utrase mi sa nehadame ja som clovek ktory ked sa situacia vyhroti odyde z domu idem sa preist a ked sa vratim si v klude sadneme a porozpravame sa. Raz sme si spravili taky papier ze co sa mi nepaci co on robi a on napisal co sa mu nepaci na mne a celkom to funguje :-D :-D ........ uz som sa dlho nemusela prechadzat ;-)
Odpovedať
Profilova fotka
ani my sme s drahym nebyvali spolu pred svadbou,ale dobre sme si odkukali,ako to mame zabehane v nasich domacnostiach a rozpravali sme sa,co sa nam paci a co by sme nechceli...byt hrackou na skusku sa nam nepacilo...bud chcem alebo nechcem,ale nie:uvidim,ci chcem...a je to krasne sa takto zzivat,otukavat sa,spoznavat sa v novych situaciach.je to velke a krasne dobrodruzstvo a citime,ze nas vztah zo dna na den rastie...a naozaj,ako tu pisete,najdolezitejsia je komunikacia a nezametat pod koberec,aby zbytocne nenarastali napatie a konflikty... :)
Odpovedať
kikusa u nas letia supy od bananov cez celu izbu smerom ku kosu a potom uz len sledujem ako sa netrafi a supa sa rozpleskne po dlazke. to zboznujem ]-( a hlavne ked drahy zahlasi "potom to upracem" ale ja viem ze ziadne potom proste nebude, ze to ostane mne 8-( a takychto jeho oblubenych zalezitosti ma milion.
Odpovedať
Profilova fotka
Ono když člověk ví, že se bude muset rozhodnout bez té zkoušky, tak si dává hodně pozor, aby si u toho druhého dobře všímal, jaký je, jak se chová, jak jedná, jaké má názory apod. Protože pak už to rozhodnutí nebude moct vzít zpátky. Ale souhlasím, že sžívání je dobrodružství a k životu to patří a netřeba se toho bát. Pro mě je manželství krásné, i s těmi drobnými problémy a neshodami, které ze sžívání plynou. Vím proč jsem s tím člověkem spojila svůj život, a tyhle věci to nijak neovlivní, vždyť jsem s nimi počítala. :-) A jelikož víme, že nás od sebe rozdělí až smrt, tak se prostě musíme snažit konflikty řešit, aby byl ten společný život dlouhodobě spokojený. ;-)
Odpovedať
Profilova fotka
Tak ja som na tom upne ako Sandaalka... tak isto po roku chodenia a to sme mali 19nast sme odisli tu do Irska.... Ked si na to spomeniem, tak naozaj clovek musi byt mlady a hlavne poblazneny, aby sa na nieco take rozhodol... :-) Ked si spomeniem, ako sme spali prvu noc na letisku a potom jedli 2 tyzne zasoby z domu.... tak tam sa asi fakt otestuje ten vztah... :-o Inak mam skusenosti aj s tym... "moja mama to robi takto.... alebo, zavolam mamine, hej?" a vtedy ma ide vystrelit na mesiac..... Hlavne ked si uvedomim, ze tu fakt ina ako hladka muka, alebo ta s tym drozdim nieje... :-) Je to vsetko take trocha zabavne... urcite, ked sa na to pozries spatne... a vtedy sa len chytis za hlavu..... :-) Myslim, ze to spoluzitie nieje ziadna katastrofa a kazdy si prinasa svoje zvyky a zlozvyky.... jednoducho si to treba vyrospravat a ide sa dalej.... ;-)
Odpovedať
1
2 3
Na pridanie príspevku sa musíte prihlásiť.
Presunutím fotiek môžete zmeniť ich poradie
Nenašli ste čo ste hľadali?