Jak si užíváte předvatební přípravy?

ikarkulka smartie, já mám spíš opačný problém - svatbu zařizuju zhruba od listopadu loňského roku a už mě to vůbec nebaví. ze začátku to vypadalo všechno super, dařilo se mi, co jsem si usmyslela, ale teď čím víc se to blíží, tak se mi plány rozpadají (nikoli mou vinou, ale většinou proto, že pár dní před svatbou mi plány začínají narušovat lidi, co si až teď všimli něčeho - termín, místo konání, jídlo atd.). jasně, je to moje svatba a rejpalové mi do toho nemají co kecat.
ale už je toho prostě moc, chtěla bych to mít za sebou. teď jsem právě ve fázi dolaďování posledních detailů, aby to fakt všechno klaplo, do toho taky nějaký stresy v práci a já padám na hubu.
svatbu zařizuju víceméně sama, přítel vždycky jen na dotaz, jestli s tím takhle souhlasí, zakývá hlavou a řekne: jasně, když se ti to takhle líbí. na jednu stranu dobrý, ale na druhou stranu mi s ničím nepomůže.
asi máme každá něco.
hlavní je, nenechat si ten den ničím zkazit a užít si ho co nejvíc - rychle to uteče, ať už plánuješ týden nebo 2 roky

smartie Ach jo... Já doufám, že si užiju aspoň to ráno před svatbou. Obřad máme až ve tři, takže času bude dost. Pokud se ovšem nervozitou nezblázním

ambret Smarti, já to mám stejně jako karkulka. Termín máme zamluvený už od 4 září, oznámení rozesklaná už od března, všechno připraveno a nachystáno a ted už jen čekám a čekám a už mi to vůbec nebaví. navíc jsem na mateřské dovolené, takže mi to čekání přijde nekonečné

majinka já? já si je užívám dokonale, všichni kolem mě jsou ve stresu, teda myslím mamku a už i budoucí tchýně, ale nechápu proč, mám všechno naplánované a pomalu se to vše realizuje, tak doufám, že to vše klapne tak jak chci já a ne někdo jiny

my máme obřad ve dvě takže se snad i vyspím, češe mě kamarádka, akorát budu muset jet učesaná ke kosmetičce která mě ještě dodělá

ambret Maji mi máme obřad v 11 hodin a už ted se děsím jak to budu ráno všechno stíhat. Copak o to, já bych to stihla, ale ještě ty naše malý treperendy to bude horor

majinka ahojky jsi mě tady vystopovala?
no já právě měla strach z toho že když budeme mít obřad brzy tak budu akorát nervozní protívná a nebudu nic stíhat, ale mít ještě vedle sebe další dvě drobotiny by mě asi trefilo, to se svět netočí kolem tebe ale kolem těch malejch, takže ti to nezávidím, ale neboj určo ti s něma někdo pomůže a vše to klapne

anngie ahoj, já si celé přípravy celkem užívám. V tuto chvíli mám skoro vše hotové a připravené takže už jen čekáme. Jen zítra si ještě jedu k ségře vypálit hudbu na obřad a budeme komplet Neříkám že je vše ideál, problémy v práci a s některými lidmi co mají jít na svatbu jsou, ale tak nějak to řeším v klidu a snažím se vychutnávat si ten pocit že se budu vdávat

ambret Copak dvě, ale já mám tři, to bude strojení

eleni tak smartie, ja som asi ta vynimka potvrdzujuca pravidlo - az asi mesiac potom, co som mala na prste snubny prsten, som zacala uvazovat, co so svadbou. mala som - mozno aj preto - s pripravami a ich prezivanim vela stresov - a musim povedat, ze fakt zbytocnych.
na stastie svadobny den nebol stresujuci - ten sme si obaja dokonale uzili [napriek skutocnosti, ze sme sa tyzden pred svadbou dozvedeli, ze mojho manzela caka vazna operacia...] a tak si teraz hovorime - kvoli takym blbostiam sme sa dokazali stresovat???

anairda smartie, ja som na tom podobne. Mam toho strasne vela v praci, asi pred 10 dnami som bola v tom, ze uz len 2-3 dni potiahnem a potom sme dostali k nasmu dokumentu strasne pripomienky a stale sa to natahuje. Minuly piatok som sa z toho uplne polozila presne kvoli tym veciam o ktorych pises mi doslo strasne luto - svadba predsa pre nas dievcata predsa nie je len o tom 1 dni, ale aj o tych pripravach, ktore si chceme uzit... a na to ja nemam sancu, tak ma to strasne mrzi... mne by sa vsak tento blazninec mal o tyzden skoncit a stale budem mat nieco vyse 2 tyzdnov si to uzit, tebe to vychadza na menej...
BEriem to proste tak, ze clovek nemoze mat vsetko, co by chcel, jednoducho ak nebude vsetko perfektne, tak svet sa nezruti.

eleni to anairda: no - aj pred mojou svadbou bol signing jednej transakcie naplanovany na 2 tyzdne vopred -> nakoniec bol vo stvrtok pred svadbou penila som jak male pivo, sedela som nad tym s klientami a protistranou do 2230 v noci... - ale svadbu si aj tak uzila

fire85 zezacatku sem to brala moc vazne, ale ted uz to tak neprozivam, uz neni treba.ty nej nejdulezitejsi veci sou zarizeny a to ostani jen tak mimochodem.do dvou mesicu se to stiha a bereme to postupne a pomalu.je fakt ze sem jeste nezaridila obed, mam treba saty ale nemam boty, atd.rikam postupne.ted si spis uzivam toho ze sem posledni 2 mesice svobodna a pak se to zmeni.cim vic se to blizi tak si to vychutnavam, pak uz to bude porad stejny....

silwietta jaj baby, ja som tiez ten pripad, ze kolegyne ma vcera prehovarali, ze nemam svadbu az o tri tyzdne ale uz ten dalsi vikend... aj teraz ma este caka niekolko hodin prace a jednemu sefinovi som musela slubit ze sa zajtra na nieco pozriem
no hadam ten posledny tyzden

ups tak ja si prípravy vyslovene užívam. asi aj preto, že to s nimi moc nepreháňam
my sme začasli s prípravami 5 mesiacov dopredu. teda 5 mesiacov pred termínom sme si zajednali miesto na obrad aj svadobnú hostinu. potom bola pauza a po nej sme objednali obrúčky.
no a teraz necelé 3 mesiace pred svadbou som sa rozhodla, že by som si už mohla aj šaty pozháňať
všetko pekne postupne a v kľude
našťastie teraz je v práci pohoda, tak sa nestresujem ani tým. a budem dúfať, že to vydrží až do svadby

mirulka Já si úžívám přípravy úplně suprově, uvolněně, všechno zatím pěkně vychází a proto se taky moc a moc těším, že to všechno klapne!! Už se budu užívat jenom poslední měsíc rodného příjmení a hurá do manželství.....!

kulicka Ahojte holky, ja jsem si pripravy uzivala zpocatku - vyber satu a sperku, snubaky a tak... pak mi to ale zacalo lezt na mozek, pac jsme na to meli rok a poslednich par mesicu me to uz nebavilo, uz jsem tu "saskarnu" chtela mit za sebou. Prubeh obradu jsem si prehrala v hlave snad 100x, takze pak jsem se na nej ani nesoustredila a neuzila si ho tak, jak jsem snila, mozna taky proto, ze mamca nekam ze stresu zasantrocila prstynky. No a svatebni den utekl tak rychle, ze se z toho vzpamatovavam jeste dneska
Vsecko probehlo krasne hladce, takze jsem se divila, kolik jsme se stresovali a litali a zarizovali, kdyz to vsecko bylo v pohode. I kdyz, mozna prave proto

f.miracle já si přípravy vyloženě užívala, pak přišel únor a s ním zjištění, že přítelova sestra onemocněla rakovinou, veškeré přípravy šly v tu ránu stranou, Jana v dubnu zemřela myslela jsem, že svatbu odložíme, ale nakonec jsme se rozhodli ji udělat tak, jak bylo původně naplánováno a jak si to ostatně přála i Janina... jelikož byla zhruba půlka května, byly to docela nerváky, protože například spousta restaurací už byla na náš termín zamluvená, atd. nakonec se všechno povedlo a teď už zbývá jenom doladit všechny detaily nezoufejte, všechno jde!

fifitko25 ja si vsetko uzivam na 101 percent tesim sa z malickosti a len dufam, ze sa nic zle nepritrafi, lebo sa velmi tesim.....

chaarleene Já jsem si přípravy hrozně moc užívala - dokud jsme to minulý týden neřekli doma. Zejména moji rodiče začali dělat kovbojku, chtěli by pořád něco měnit a já mám už žaludeční neurózu z toho, že tam za chvíli musím jít probírat nějaké detaily Jinak jsem si přípravy skvěle užívala, všechno mě bavilo - v lednu jsme zamluvili termín, v dubnu jsme začali zařizovat šaty a tak a v červenci se bereme. Takže ani nemá šanci mě to přestat bavit

fifitko25 no ja som rodicom naznacila, ze ide o nasu svadbu - moju a Matkovu - a preto budem rada, ak mi budu "len" asistovat a pomahat,nie menit moje plany a predstavy... hned na zaciatku sme si to vysvetlili a myslim, ze je to super

ups my sme rodičom (na oboch stranách) hneď povedali, že si všetko vybavíme sami (t.j. ja to vybavím sama ), takže sme im ani nedali šancu do niečoho zasahovať. nejaké pokusy boli, ale keďže sa nestretli s odozvou, tak je všetko tak, ako si to zariadime my

fifitko25 ups, mame to podobne tiez sa angazujem vela hlavne ja ale nechcem ich odsunut bokom, tak som ich poverila vybavenim svadobnej palenky do vysluziek moja mama sa tesila z umyvania a chystania flasiek a Matkova mama dostala za ulohu napiect pernicky v tvare stvorlistka ako darcek pre hosti

ups aha, no to su také detailíky, ktoré ja zatiaľ neriešim (a vzhľadom na poňatie našej svadby asi ani nebudem ). ja som skôr myslela na také veci ako kostol, miestnosť na hostinu, pozvánky... proste také základné veci. a mame som povedala, že si môže zorganizovať posedenie pre moju časť rodiny, ktoré bude v nedeľu po svadbe. tak sa má čím zaoberať (aj keď to tiež ešte nezačala riešiť).

hhranolka ja si pripravy uzívám strasne moc a rada zarizovat jsem zacala uz rijnu, svatba je v cervenci..... moc me to bavi, vse si delame sami(oznameni, kosicky, jmenovky,vyvazky.....atd.) hodne veci si delame po svem,.. borime myty to se sice trosku nelibi rodicum,...ale moc si do toho radit nenechame, takze jim nezbyva, nez souhlasit s nasim nazorem na svatbu

fifitko25 nuz co sa tyka saly, kostola, oznamok a organizacie, to si riesim tiez ja sama rodine som dala na starost nejake malickosti, aby sa necitili mimo diania svadbu mame az o tri mesiace, ale ja mam radsej vsetko vopred zaistene jeden nikdy nevie, co sa udeje

erin smartie: Úplně chápu tvoji situaci, já jsem na tom podobně. Vždycky jsem se moc těšila, až budu zařizovat svatbu, ale když na to konečně došlo, neprobíhalo to vůbec tak, jak jsem si vysnila. Realita byla prostě úplně jiná. Chtěla jsem vše naplánovat a zařizovat se svým skoromanžou, ale bohužel to jaksi nešlo, protože moje mamka chtěla mít vše podle svého. Nic, co jsme si naplánovali, nebylo dost dobré a vhodné. Neuměla jsem si (podle ní) vybrat vhodné šaty, účes, ... dokonce ani místo a datum obřadu, hudbu na obřad, místo pro hostinu ... prostě nic jí nebylo po chuti. Zpočátku jsem byla v klidu, šlo to jedním uchem tam a druhým ven, ale později už mě (nás) to začalo dost štvát, když všechno, co jsme chtěli, nebylo (podle jejího názoru) to pravé. Do svatby nám zbývá něco přes 2 měsíce, ale abych řekla pravdu, už se těším, až bude po všem. Neustále doma vedeme nejrůznější hádky a nejhorší na tom je, že všechno je kvůli blbostem. Moc mě to mrzí, protože jsem si představovala, že právě svatební přípravy si užijeme v klidu a v pohodě, ale ... Několikrát jsem jí říkala, že si chceme svatbu zařídit podle sebe, abychom si ji mohli patřičně užít, ale je to marné. K tomu se přidávají další problémy - jako třeba starosti s bydlením atd. Jsme prostě v neustálém shonu, nátlaku okolí ... a to se fakt nedá dlouho vydržet.

smartie Ach jo, holky, nemáme to jednoduché... Naštěstí u nás nám do toho nikdo nekecá. Budu mít na užívání týden. Ale bude to hektické - bydlím v Praze, svatba je u Jičína. Takže, v sobotu zkouška z makra, neděli prospím (jsem už půl roku chronicky nedospalá), v pondělí kadeřnice v Praze a hurá do Jičína, v úterý ráno zkouška šatů a poslední úpravy na statečku, ve středu pro inventář do Prahy a začít stavět stany a nábytek, ve čtvrtek pokračování, v pátek do Prahy pro známé na letiště (jedni přiletí v poledne, druzí v pět, takže na dvakrát). A je tu sobota a já se vdávám... Pokud mi to nezkazí vědomí toho, že jsem od zkoušky vylítla jak špinavé prádlo.

To, že to nebude podle vysněného plánu jsem už dávno vzala za své. Ani nemám přesný časový harmonogram a věci se budou řešit tak, jak bude třeba. Jediné, co mě děsí je, že když jsem ve stresu, tak přibírám. Všechno to není tuk, ale i hodně vody, takže jsem schopná běhen týdne přibrat i sedm kilo. A narvěte to do šatů, které jste měly na sobě naposledy počátkem března... To bych si to šla asi vážně hodit...

Jinak zařízené už máme v podstatě vše, jen je to nějaké takové rozmělněné ostatními starostmi.

Děkuju moc, může to znít hrozně, ale člověku je lépe, když ví, že není sám..

kaciatko81 smartie, uplne chapem... som na tom podobne... sice sme zacali vymyslat a planovat dost skoro, ale bolo to viac menej o tom vsetko dolezite zarezervovat, potom si dat pohov a nakoniec doladit, co treba... lenze, ako pises, v praci su tlaky, je toho vela, travim tu dni a vecery, rano odchadzam skoro z domu, chronicka nedospatost... medzitym boli doma nejake oslavy, priatel sa ucil na statnice (dneska spravil), mali sme problemy s autom, babicka chora, hafana na vaznej operacii... no proste, vzdy ked som si myslela, ze uz je vsetko zle za nami, objavilo sa nieco dalsie... mame vlastne vsetko nachystane, ak sa nic nepokazi, malo by to byt fajn... ale zacina mi byt luto, ze je to skoro za nami a ja som to vsetko riesila za pochodu... nevychutnala som si to... vecer rychlo nieco doplanovat, domysliet, povedat drahemu, co treba zariadit, kam zavolat, co vyzdvihnut... a to vsetko uz za polospanku... nestresujem, hovorim si, ze bude dobre! kto sa chce s nami tesit, ten si to uzije, kto nie jeho problem... len dufam, ze si to trosku uzijeme aj my... svedkynu som menila minuly tyzden, nakoniec neviem, ci ta povodna vobec pride (zatial slubila, ze ano)...
som tu este tento tyzden, bude to besne... od pondelka mam volno, v pondelok skusam jedny saty, v utorok dalsie a nechty, treba dohodnut mihalnice, vyzdvihnut drahemu vestu s kravatou... vo stvrtok uz odchadzame z ba na oravu... snad sa cez ten tyzden dam trosku dokopy, naberiem pozitivnu energiu... lebo taka vystavena nevesta s kruhmi pod ocami asi nic moc... tak nam drzim palce, aby sme si to aspon trosku uzili, hlavne ten velky den a aby to nebolo o tom, co si pisala-jedneho dna sa zobudim a zistim, ze som vydata...

mischela ahojte. tak ja uz mam svadbu za sebou ale o pripravach by sa dalo siahodlho pisat. My sme zacali svadbu vybavovat uz v januari, vo februari som mala zaistene prve saty, v aprili som ich menila za moje vysnivane. No co cert nechcel, ked som prisla asi dva tyzdne pred svadbou do salonu pretoze som sa nevedela rozhodnut ci chcem zavoj alebo korunku tak som zistila, ze mile tetusky odstrihli z mojich siat vlecku. A ja som si vysnivala saty len s vleckou. Takze 16 dni pred svadbou sme utekali do druheho salonu, kde akoby zazrakom hned prve mi padli do oka a mali ich volne. Hura. To vsak nebolo vsetko co sa u nas udialo. 12 dni pred svadbou mi zomrela mladucka sesternica, nahle, neocakavane. Bol to pre vsetkych poriadny sok a pripravy prebiehali uz v dost pochmurnej nalade. Clovek si asi az v takychto okamihoch uvedomi akymi banalitami sa zaoberame. Svadba vsak aj napriek tomu bola nadherna, uzasna a hovorila som, ze keby sa dalo tak si ju opakujem kazdy rok. No vsak zostalo jedno miesto volne a kazdy z nas myslel na to iste. Takze drahe nevesticky teste sa, uzivajte si to, pretoze ten svadobny den ubehne velmi rychlo.

kulicka Erin, pokud si to platite vy, tak mamce rekni, ze je to prece VASE svatba, tak bude podle vaseho! Ona se uz vdavala hernajs. Moje mamka mela taky takovy tendence, ale to jsem ji hned utla a pritom jsem ji potrebovala, pac zaridit ze zahranici toho moc nejde. Preji pevny nervy vsem, komu do toho chce kdokoliv kecat...
Mischela.. to je mi moc lito...
Ja doufala cely rok, aby muj deda vydrzel, uz je mu preci jen 95 let! No a nakonec jsme si spolu i zatancovali