Před rokem, když jsme začali s plánováním naší svatby 250km od našeho domova, ani mě, ani mého snoubence tehdy ani ve snu nenapadlo, že kromě svatby, která je sama o sobě velmi emotivní zážitek nás bude s tímto dnem spojovat i nejdojemnější zážitek v našem životě.
Personál restaurace Stará Sladovna pro nás na hostině připravil překvapení v podobě balonků naplněných heliem a přichyceným korespondenčním lístkem, na kterém stálo v českém a německém jazyce: "Dne 10.8.2013 byli v restauraci Stará Sladovna v Chodové Plané oddáni Michaela Kováčová a Ján Procházka. Potěší nás, když nám napíšete..." a naše adresa. Nemohli Však tušit, že tento krok bude mít tak neuvěřitelné pokračování. Balonky jsme vypouštěli na parkovišti před restaurací. Byly různě barevné, jen můj a Jankovo byl jiný - růžový a modrý opatřený usměvavým smajlíkem. Vypustili jsme je do světa a říkali si, že by bylo pěkné, kdyby se některý vrátil. Pozorovali jsme, jak balonky postupně stoupají vzhůru a pozorovali, jak naše dva se stále drží vedle sebe narozdíl od ostatních, které křižovaly ze strany na stranu.
V pondělí ráno jsme se vydali zpět na cestu domů a poměrně dost se na cestě zdrželi, co nás však nečekalo u vchodu do našeho bytového domu.
Pod schránkami ležel růžový balonek (MŮJ) se smajlíkem a korespondenčním lístkem na kterém stálo. "Vše nejlepší v manželském soužití přejí Jirka a Jakub Sedlecký MILOVICE. Nalezeno potok Javorná obec Chříč u Rakovníka.
Nejen, že balonek urazil vzdušnou čarou 80km, ale byl nalezen kluky z našeho městečka a nejspíše při cestě domů se zastavili u nás, aby čekal na náš příjezd.
Když jsme to viděli, nemohli jsme dojetím udržet slzy. Balonek nevěsty si našel cestu domů a byl tam při tom dříve než "nevěsta" sama.
Hned jsme sepsali klukům děkovný dopis, že nenechali balonek bez povšimnutí a připravili nám tím to největší a nejdojemnější překvapení a ještě dnes ho odvzezli na uvedenou adresu. Jsem moc ráda, že jí tam uvedli a mohli jsme jim za tento opravdu nevšední zážitek poděkovat.
Tím, že kluci byli místní a nechali balonek u koresponďáku, mohli jsme tedy tím vědět, že to byl právě můj balonek, který překonal 250km dříve než my.
Osud či pouhá náhoda? Kdo ví,.... nicméně o tento dojemný zážitek jsem se s vámi chtěla pondělit ještě dnes, a to jsem ještě ani neviděla fotky ze svatby :-). Škoda, že se nejspíše nedozvíme, kde skočnil ten ženichovo :-)
Jirko a Kubo DĚKUJEME!!!!
mega hustý
